Historie

Pozoruhodnou památkou Kašperských Hor je kamenný pranýř z roku 1630. Původně stával na náměstí jižně od kostela sv. Markéty. Poté co už ho nebylo třeba jako symbolu exemplárního trestu byl kolem roku 1800 přenesen za město na úpatí Šibeničního vrchu a upraven na boží muka.

Bývalý pranýř je tvořen kamenným válcovým sloupem o výšce cca 147 cm krytým hlavicí s vytesaným letopočtem „1630“.

V minulosti byly pranýře místem veřejného trestání a hanby. K pranýři se připoutávali odsouzenci, kteří se dopustili trestných činů a přestupků, na něž se nevztahovaly hrdelní tresty. Připoutání k pranýři zbavovalo trestaného cti, vykonávaly se zde některé tělesné tresty jako mrskání, uříznutí uší, jazyka, useknutí ruky, vypálení cejchu apod.

Jedna lidová pověst vypravuje, že k tomuto pranýři byla připoutána cikánská dívka, nespravedlivě obviněna z krádeže. U pranýře ji kat uřezal uši. Odtud vyřkla zoufalá cikánka svou kletbu. Trojí vypálení krovů a dešť o každém jarmarku měly postihnout měšťany za její neprávem vytrpěná muka…

Komentáře nejsou povoleny.