Vlastivědný okruh

Vycházkový okruh – žluté značení


Délka trasy: 8 km, cca 3 h

Převýšení: 230 m

Povrch: asfalt, lesní cesty

 

Stručný popis:

Vycházkový okruh kolem kostela sv. Mikuláše, lesní kaple Panny Marie Pomocné do Rejštejna a odtud zpět do Kašperských Hor.

Zajímavosti: kostel sv. Mikuláše – gotická trojlodní bazilika z období před rokem 1330, lesní kaple Panny Marie Pomocné, Klášterský Mlýn – bývalá světoznámá sklárna, sklářská secesní vila (L. Bauer 1903), kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně se hřbitovem, kde pohřbena matka spisovatele Karla Klostermanna, a poutní kostel Panny Marie Sněžné v Kašperských Horách.

Upozornění: Příkré klesání do údolí řeky Otavy nad Rejštejnem

 

Podrobný popis:

Z náměstí vyrazíme souběžně se žlutou turistickou značkou Smetanovou ulicí vedoucí k místnímu hřbitovu. Ulice byla dříve nazývána Mrtvých (Totengasse) nebo sv. Anny (podle zasvěcení hřbitova). Výraznou dominantou západní části Kašperských Hor je dnes chátrající architektonická památka ze 17. století – budova barokního špýcharu (vlevo). Na levé straně ulice, v zahradě domu č. 337, stojí gotická muka ze 16. století. Kopec zdvihající se vlevo nese název Šibeniční vrch. V dávné minulosti mělo totiž město právo hrdelní. Na pravé straně míjíme podnik na výrobu jednorázových zdravotnických pomůcek a oblečení – MEDICA FILTER (dříve provoz s. p. Okula Nýrsko – výroba brýlí). Na protější straně Smetanovy ulice stojí kaplička sv. Michala z doby kolem roku 1800. Za ní následuje centrální výtopna města na biomasu a soudobý pilařský provoz. Od roku 1687  zde stávala velká mešní kaple sv. Michaela (zrušená za Josefa II.). Od konce 18. století zde fungovaly městské lázně. V roce 1872 zahájil sušický továrník B.Fürth výrobu zápalek. Koncem I. světové války objekty získal obchodník F. Horrer, který zavedl výrobu proutěného nábytku a košíkářského zboží.

Z aleje ke hřbitovu se otevírá výhled severním směrem na vrch Svatobor (845 m n. m.) s rozhlednou a televizním vysílačem nad městem Sušice. Dále vrch Sedlo vysoký 902 m n.m. se zbytky prehistorického keltského hradiště (je vidět rozhledna postavená před několika lety). Královský hrad Kašperk – založený Karlem IV. roku 1356, je nejvýše položeným českým hradem v nadmořské výšce 886 m n.m., pod ním vesničky Opolenec a Tuškov. Na levé straně cesty stojí kaplička sv. Šebestiána z 18. století.

Na hřbitově sv. Anny se nachází raně gotická trojlodní bazilika s dlouhým, klenutým, pětiboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží na severní straně z doby před r. 1330. V kostele se nachází původní kamenické práce jako sedile s konzolou ve tvaru sovy nebo bohatě profilovaný západní portál. K nejstarším dějinám horního města se vztahují gotické nástěnné malby ze 14. a 15. století. Dřevěný strop v lodi o úctyhodných rozměrech 8,5 x 18 m pomaloval květinovými ornamenty a znakem města v roce 1700 purkmistr a radní Viktorin Antonín Groff. V blízkosti kostela stojí mešní kaple sv. Anny s barokním interiérem a nástěnnou malbou z roku 1757 od pražského barokního malíře J.Hagera.

Pokračujeme polní cestou a na křižovatce cest za hřbitovem odbočíme vlevo a dále již pokračujeme pouze po značce vycházkového okruhu. Záhy se otevírá pohled západním směrem na krajinu kolem Hartmanic, které byly ve středověku hornickým sídlem a zastávkou na obchodní cestě z Bavorska. Za Hartmanicemi leží Dobrá Voda – místo spjaté s působením poustevníka Vintíře na Šumavě († 1045). Brzy vidíme krajinu nad údolím Otavy s románsko-gotickým kostelem sv. Mořice na vrchu Mouřenci nad Annínem (zal. kolem roku 1230), vrchy Svatobor, Sedlo a Kašperk, blíže vrch Borovina s osadou Opolenec. Cesta nás dovede až ke křižovatce lesních cest na hřebeni pod Klostermannovým vrchem (nazývaný též Vinice), odkud přes louky přichází trasa vycházkového okruhu „Kolem pranýře za výhledy“. (Nyní lze sejít z trasy a dojít k výhledu do údolí Otavy nad Rejštejnem a ke zbytkům tzv. „Bílého domku“ na Klapperlu, což bylo místo prázdninových pobytů spisovatele Karla Klostermanna po roce 1890. Odbočíme vlevo, dle směrové šipky. Pak návrat zpět na trasu.).

Od křižovatky se vydáme lesní cestou souběžně s vycházkovým okruhem „Kolem pranýře za výhledy“. Okolo sebe vidíme pinky – stopy po povrchovém dolování zlata ve středověku. Přicházíme k lesní kapli Panny Marie Pomocné na Klapperlu z roku 1936. Uvnitř Růžencový oltář. Svažující se lesní cesta nás přivede do osady Rejštejn. Vpravo za kamenným mostem odbočíme do části obce s názvem Klášterský Mlýn, kde pracovala světově proslulá sklárna. Zde také spatříme původní dochovanou secesní vilu sklářského podnikatele Maxe Spauna, kterou navrhl vídeňský architekt Leopold Bauer (1903). Druhá, větší vila v novobarokním slohu patřila rovněž rodině Spaunů. Vracíme se zpět k mostu a pokračujeme vpravo směrem na náměstí, kde si můžeme prohlédnout:

  • městský znak na fasádě radnice na náměstí připomínající hornickou minulost
  • balvan s miskovitými prohlubněmi ze středověké úpravny zlatonosného křemene
  • kostel sv. Bartoloměje poprvé zmiňován v roce 1570, na hřbitově hroby sklářů. Na východní straně kostela hrob matky a bratra spisovatele Karla Klostermanna. V horní části hřbitova hrobka rodiny sklářského podnikatele Spauna. Jižně nad obcí skalnatý kopec Maierstein.

Kostel se hřbitovem se nachází v horní části náměstí a od něj se vydáme dolů po schodech úzkou uličkou, která se napojí na silnici vedoucí přes mostík (v pořadí druhý) přes řeku Losenici. Vycházkový okruh dále pokračuje souběžně s modrou turistickou značkou po místní silničce stoupající do Kašperských Hor. V kopci u silnice nacházíme obnovenou kapličku Panny Marie, dále místo nazývané „Samota u Gabriela“ a opět kapličku. Ze silnice je výhled na Huťskou horu (1187 m n.m.), jižně na oblast Kozích Hřbetů, západně od Rejštejna na horu Křemelnou (1125 m n.m.) s Radkovským vrchem v popředí.

Před vstupem do Kašperských Hor vidíme silničku vedoucí do údolí Zlatého potoka, kde se nacházelo jádro Kašperskohorského zlatonosného revíru. Na okraji města stojí na levé straně barokní kaple Hory Olivetské. Na protějším svahu se tyčí věže novorománského poutního kostela Panny Marie Sněžné (1850 – 1867) a poutní kaple Panny Marie Klatovské (zvaná Grantl) s vytékajícím pramenem. Voda byla prohlašována za léčivou. K těmto místům nás zavede značení vycházkového okruhu, které u rozcestníku KČT „Kašperské Hory – rozc.“ odbočuje vpravo po silničce do údolí ke kostelu Panny Marie Sněžné. Od kostela se vydáme po cestě stoupající vzhůru a dále ulicí „Zlatá stezka“ k náměstí.

 

Komentáře nejsou povoleny.