Mešní kaple sv.Anny

Mešní kaple sv. Anny je spolu s kostelem sv. Mikuláše hlavní součástí památkově chráněného areálu hřbitova v Kašperských Horách. Nachází se při cestě z Kašperských Hor k údolí Otavy, přibližně 1,5 km západně ( SZ) od města. Kaple je situována přibližně 30 m jihovýchodně od závěru kostela sv. Mikuláše.

kostel sv. Mikuláše a kaple sv.Anny
foto : Bohumír Bouška

Mešní kaple sv. Anny je obdélná, částečně podsklepená přízemní sálová stavba na východě trojboce uzavřená. Suterénní prostora se zvláštním vstupem od východu měla pravděpodobně funkci karneru (patrová centrální hřbitovní sakrální stavba s kostnicí v přízemí – zdroj  https://cs.wikipedia.org/wiki/Karner ) ,zaujímá jen dvě třetiny délky kaple. Stavba je plochostropá, na západní straně má plochostropou kruchtu. K severozápadnímu nároží je přisazena půdorysně kruhová vížka se šnekovým schodištěm zpřístupňujícím kruchtu a podkroví. Západní zděné průčelí vrcholí trojúhelným, na okraji křivkově tvarovaným štítem. Sedlová střecha je v závěru ve tvaru polovičního jehlanu. Na jejím hřebeni spočívá z podrkroví vystavěný šestiboký sanktusník s lucernou, zakončený cibulovou střechou se špicí. Hlavní vstup je v ose průčelí, vnitřní prostor osvětlují po stranách dvě stlačeným segmentem zaklenutá obdélná okna, na východní straně je za oltářem příčně oválné okno. Pod protějškovými okny se v osách dole nacházejí segmentově zaklenuté niky sklepních oken.

 

kaple sv. Anny – boční pohled
foto : Bohumír Bouška

mešní kaple sv. Anny
foto: Bohumír Bouška

Stav omítek v roce 2002 dovoloval sledovat ve spodních vrstvách zbytky původní výzdoby fasády – iluzivní architektonické malby, situaci původních oken atd. Interiér zdobí fresková iluzivní výmalba pražského barokního malíře Josefa Hagera se scénou Uvedení Panny Marie do chrámu. obraz

zdroj : diplomová práce Bc.Pavlína Lokšová – Život a dílo pozdně barokního malíře Josefa Hagera

Na severní straně ( v okenním záklenku ) je v malované rokajové kartuši ( Kartuš nebo kartuše je v architektuře ozdobné, nejčastěji plastické orámování znaku, nápisu nebo obrazu na stěně budovy. Od rámu se liší tím, že je se svým obsahem pevně spojena – zdroj :https: // cs.wikipedia. org/wiki/kartus ) signatura s datací : Josef Hager Pict : et Arch: Pragae 1757. Při fixaci fresky J. Hagera se v roce 2001 objevily na dvou místech stropu části výmalby předcházející Hagerově práci.

Josef Hager (1726 v Přísečnici – 12. října 1781 Praha-Malá Strana[1]) byl český malíř, specializovaný na nástěnnou malbu iluzivních architektur. V Drážďanech vymaloval fresku Oslavení sv. Jana Nepomuckého v kapli v Dvorním kostele, spolu s malíři Palkem a Redlmayerem (1753). Jeho fresky jsou v kostele sv. Ducha v Libáni (1755), ve hřbitovní kapli sv. Anny v Kašperských Horách (1757), v kostele Panny Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří (1752–1760).Rozsáhlé práce provedl v pražské katedrále sv. Víta (1763), vymaloval kostely Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách (po 1763) a sv. Petra a Pavla v Bezně (1764). Jeho iluzivní oltáře jsou v děkanském kostele v Broumově (1765) a v kostele sv. Šimona a Judy pražského kláštera milosrdných bratří.

zdroj : https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Hager

kaple sv. Anny – před rekonstrukcí štítu
Foto: http://kaplicky.cesty.in/lib/exe/fetch.php?w=373&h=450&tok=4be0b2&media=kt2:image865.jpg

Hlavní oltář zasvěcený sv. Anně vyplňuje v interiéru prostor závěru na celou výšku. Ve vnitřním prostoru oltářní menzy tumbového tvaru byla sochařsky provedená skupina šesti postav představující Očistec ( z větší části zcizeni 2002 ). Nad svatostánkem reliéf se scénou se sedmi horníky a měšťany přinášejících sv. Anně zlato , na soklech po stranách protějškové polychromované plastiky  sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Jako datum dokončení oltáře se přijímá letopočet 1764 vyznačený na dřevěné pokladničce vedle oltáře. Ve skleněné skříňce v horní části oltáře byla milostná socha sv. Anny, patrně středověkého původu, zcizená v roce 1990.

sv. Anna
foto: https://lh3.googleusercontent.com/proxy/G-TVe8ZVfsFE2JXrgF7YVmvmthNVTWctFXEreWsoiuYqU7FTac6EJc09Bt7jHZJNlL4IZxuZVU_SRV4gtAz0WIdirBU6fDY

Svatá Anna (též svatá Anna Samodruhá, či svatá Anna Samotřetí) a svatý Jáchym byli údajní rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista.

V kanonických evangeliích, která tvoří Nový zákon, o nich zmínky nejsou. Jejich jména jsou uvedena v apokryfním evangeliu svatého Jakuba. Jméno Jáchym se vykládá jako „příprava na Pána“ a jméno Anny jako „milostná, laskavá“.Někdy je svatá Anna, a to zejména v uměleckých zobrazeních, označována jako „samodruhá“ a „samotřetí“. Jedná se o staročeské výrazy. Výraz „samodruhý“ se používal pro matku, která již nebyla sama, protože nosila dítě. Výraz „samotřetí“ pak pro babičku, která vychovala dceru a ta zase dceru, nebo syna.

Patronka matek a manželství, šťastného porodu, horníků, mlynářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, čeledínů.

Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, InnsbruckNeapol a celé země jako Bretaň nebo Québec. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.

Zdroj : https://cs.wikipedia.org/wiki/Svat%C3%A1_Anna

sv.Mikuláš a sv.Anna – pohled za zdí hřbitova
foto: Jitka Marková

Při absenci písemných pramenů se počátky objektu kladou do období kolem 1530 a vychází se při tom z dendrochronologické analýzy vzorků různých prvků středověkého krovu. Podle městské kroniky E. Panni byla kaple postavena ve středověku na místě nálezu obrazu ( sochy) sv. Anny ve stromu. Socha i kaple jsou spojovány se zázraky, z nichž nejvýznamnějším bylo navrácení zraku Janě Terezii Čižkové, 5. 5. 1698.

V roce 2000 byla z prostředků Ministerstva kultury a církve provedena generální památková oprava tohoto objektu.

V roce 2002 zpracoval kolektiv odborníků ( ing. Mgr. Jan Beránek, PhDr. Martin Ebel, Michal Patrný a Mgr. Jindřich Záhorka ) podrobný Stavebně historický průzkum mešní kaple sv. Anny, jehož jedna kopie je uložena též v Muzeu Šumavy.

historická fotografie kostela sv. Mikuláše z 80 let 19. století
foto : fotoarchiv města

 

 

zdroj : http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=4911

foto: fotoarchiv města

Komentáře nejsou povoleny.