Kapličky a kaple

 

kaple sv.Martina na Zadních Paštích
http://img.geocaching.com/cache/b27c9013-84a5-4368-9c00-b7612b0ccf2d.jpg

Kaple i kapličky jsou i na Kašperskohorsku dokladem kultury, religióznosti – duchovnosti dřívějších obyvatel tohoto kraje.Ve srovnání s naší přítomností dokládají tyto památky sakralizaci každodenního života v minulých staletích.

Uchování drobné sakrální architektury, zejména v oblasti šumavského pohraničí, bylo záležitostí jistě velice nesnadnou. Zvláště v letech komunistické diktatury byla řada těchto památek cíleně ničena nebo ponechána svému osudu. Je proto na místě připomenout poctivé úsilí všech těch, kteří v těchto nelehkých dobách, mnohdy holýma rukama a bez prostředků, se snažili kaple a kapličky chránit a o ně pečovat. V naší oblasti to byli například občané jako Václav Bierhanzl ( + 1974 ), ing. Robert Dobruský, farář František Novák ( + 1985 ), kovář a zámečník Václav Hadrava st., jeho syn a rodina. V současné době jsou to např. členové spolku Šumavské cesty – http://www.sumavskecesty.cz/,spolek Spisovatel Šumavy Karel Klostermann – https://www.klostermann.cz/klostermann/kontakt.asp, Čeněk Šebesta, Karel Rendl, Karel Pokorný, Marie Malá, Emil Kintzl  a mnozí další.

 

obnova kaple na Paštích

 

foto : https://www.spevacek.cz/detail-reference/kaple-paste

původní místo kaple sv.Martina na Zadních Paštích
foto : www.sumavskecesty.cz

 

Kaplí rozumíme malý křesťanský kulturní prostor, odvozený z náhrobků mučedníků nebo náhrobních stavbiček, které vznikly nad hroby mučedníků. Název kaple souvisí s latinským slovem capella – což znamená malý hrob, tj. raně křesťanský památník nad hrobem mučedníka. V českém venkovském prostředí jde převážně o samostatné zděné objekty, které svým architektonickým pojetím a výtvarným řešením mají většinou blízko k lidovým vesnickým stavbám. Nelze vyloučit ani vliv slohové architektury blízkých měst a městeček.

kaple Panny Marie Bolestné ve Vatěticích
foto: Vskt

Vnitřní vybavení vybavení vesnických kaplí tvořila socha nebo vyobrazení světce. Kaple nahrazující v obcích kostely bývají často situovány uprostřed návsi, jako je tomu např. v osadě Opololenec.

kaplička Opolenec náves
foto : Milan Bechyně

V horní části kapliček se nezřídka umisťoval zvon, takže kapličky plnily i funkci zvoniček. Vznikaly hlavně v místech, kde nebyl kostel. Většina zvoniček je novějšího původu a jejich hromadné rozšíření souvisí s tzv. ohňovým patentem císařovny Marie Terezie z roku 1751, nařizujícím, aby v každé osadě byl instalován zvon k případné potřebě vyhlásit poplach. Nádherná zvonička je u nás například v Mladíkově nedaleko Vacova a Stach, charakter stylové zvoničky má i novodobá kaple sv.Prokopa v Pohorsku.

kaple sv.Prokopa – Pohorsko
foto : Petr Kinšt

Zděné výklenkové kaple mají blízko k božím mukám. Jde o drobné stavbičky, které připomínaly Kristovy pašije. Objevují se v podobě kamenného sloupu, pilíře či zděného hranolu. Původně boží muka tvarově připomínala sloup, u kterého byl Ježíš bičován. Některá boží muka bývala i ze dřeva. Zděná boží muka bývají často krytá stříškou. Na vrcholu se upevňoval menší železný křížek. Boží muka byla zpravidla tvořena třemi stavebními prvky – soklem, dříkem a kaplicovitým nástavcem. Zděná boží muka se rozlišují na sloupková a pilířková. Mezi nejzajímavější tyto památky jsou např. zděná pilířková gotická boží muka původem snad už z 15 nebo 16. století ve Smetanově ulici v Kašperských Horách. Boží muka se nacházejí přímo v obcích, na rozcestích či volné krajině. V archivních pramenech jsou o nich zprávy už od 14. století. Ke stavbě božích muk nebo kapliček docházelo často z důvodů například nešťastné události nebo naopak šťastného uzdravení apod. Boží muka někdy sloužila jako ,,hraniční kámen“, nebo byla symbolem usmíření sporu o pozemkovou držbu.

Někdy se boží muka spojují s válečnými událostmi a údajně označují místo, kde byly pohřbeny ostatky padlých vojáků. Mohl by to např. dokládat tzv. ,,Švédský hrob“ – údajně z dob třicetileté války ( ,, Schwedengrab „) při cestě spojující Palvínov s Mouřencem u Annína.

švédské hroby Palvínov
foto : Jitka Marková

 

Kašperské Hory boží muka na zahradě domu čp. 337 od severu
foto: Jiří Novák

Většina kapliček a božích muk je dílem nadaných lidových stavitelů, kteří tak vytvořili půvabný krajinotvorný prvek. Slouží také jako důležitý orientační bod v krajině. Ve zdůvodnění památkové ochrany kašperskohorských kaplí se zdůrazňuje skutečnost, že jde o rozsáhlý soubor kaplí, které jsou rozesety na krajích dnešní zástavby města i v jeho přilehlém okolí. Tyto památky významně dokládají stavební vývoj drobných sakrálních objektů v době od 17. století.

U některých kapliček můžeme zcela konkrétně vystopovat okolnosti jejich vzniku i když chybějí konkrétní kronikářské záznamy. Například do dob šíření morových epidemií je třeba řadit založení kapličky protimorového patrona sv.Rocha (Rozálie a Šebestiána) v dnešní Smetanově ulici

Kaple sv. Rocha (Rosalie a Šebestiana) naproti MEDICA FILTER ve Smetanově ulici
foto : Milan Bechyně

 

 

 

 

 

 

Kaple sv. Erasma ve Smetanové ulici
foto. Milan Bechyně

Je možné, že kaple pomocníka v nouzi při bolestech břicha – sv.Erasma na cestě ke hřbitovu, je vzpomínkou na šťastné  překonání koliky nebo jiného vnitřního bolestivého onemocnění zakladatele kaple – kašperskohorského měšťana Ludwiga Castalia.

Při úvahách o vzniku kašperskohorských kaplí lze přihlédnout i k starší hornické minulosti kraje a historii jiných horních míst. Nejstarší svatyně a svatyňky se tu mohli objevit už na samém počátku vzniku hornické osady, kdy bez velikých plánů, spíše náhodně a spontálně tu byly porůznu hloubeny šachty a vedle nich hned vznikaly příbytky horníků. Je docela možné, že na Kašperskohorsku podobně jako v Kutné Hoře byly při šachtách stavěny dřevěné kaple, jak uvádí J. Šimák.

Pozoruhodné je, že právě na odlehlém Kašperskohorsku vzniklo a dochovalo se tolik těchto drobných sakrálních staveb. Některé z kaplí dali dokonce jméno místním polním tratím – Michaeli, Joachimskapellen, Zwölfjünger-Schüsshütten, St. Antoni, Schutzengel.

Typickou zvláštností urbanismu Kašperských Hor je polarita dvou velkých kostelů spojených téměř přímou komunikací  vedenou ve směru zlatonosných žil cca V – Z, dlouhou asi 1.5 km.Tato cesta i tím, že směřovala z města ke hřbitovu, měla zvláštní význam.Zřejmě proto podél ní vzniklo celkem 5 kaplí. ( cesta z města ke kostelu sv.Mikoláše – viz.info kostel sv.Mikoláše). Šestá kaple kaple je přímo na hřbitově – kaple sv. Anny.

kaple sv. Anny Kašperské Hory
foto: Jitka Marková

V současné době jsou kaple a kapličky místem k pozastavení, rozjímání ale také i setkávání. Jádro práce těch, kteří se rozhodli oživit tyto stavby a tak historii jednotlivých kaplí jednak na okraji intravilánu Kašperských Hor a jednak v širším okolí v rámci katastru a správního území Kašperských Hor s přesahy do katastru sousedního Rejštejna není jednoduchá. Vyhledáváním mnohdy útržkovitých informací je úkolem značně nesnadným. Je třeba připomenout, že regionální vlastivědná literatura a historické prameny jsou na informace o malých kaplích velmi skoupé. Ve sledovaném území Kašperských Hor a okolí se jedná vesměs o kaple obecní. Majiteli jsou Kašperské Hory a Rejštejn, ovšem s těmito výjimkami :

– mešní kaple sv. Anny – hřbitov ( církev římskokatolická )

– mešní kaple P. Marie Klatovské – Grantl ( církev římskokatolická )

– kaple při cestě Rejštejn – Kašperské Hory ( soukromý majitel )

– kaple sv.Barbory – Vogelsang, Podlesí ( soukromý majitel )

Věříme, že tyto stránky a informace pomohou těmto kapličkám a kaplím v oživení jejich historie.

Velmi zajímavý dokument o šumavských kaplích a kapličkách spojených se staletými tradicemi a které tvoří paměť krajiny a jsou dokladem duchovnosti dřívějších obyvatel tohoto kraje natočila režisérka R. Šáchová. Za kamerou byl Vladimír Holomek. V tomto dokumentu se právě dozvíte mnohé zajímavé o lidech, kteří zapomenuté kaple a kapličky znovu oživili.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1102732990-folklorika/218562260800010-mista-k-zastaveni/

setkání u obnovené kaple sv.Martina – Zadní Paště 2014
foto : www.sumavskecesty.cz

Informace o historii  kapliček v okolí Kašperských Hor poskytl z materiálu Historický průzkum kaplí v okolí Kašperských Hor,  PhDr. Vladimír Horpeniak – Muzeum Šumavy Kašperské Hory.

Tento materiál byl z podnětu Městského úřadu v Kašperských  Horách na přelomu roku 2002 – 2003 zpracován a mapuje kaple a kapličky v Kašperských Horách a jejich nejbližším okolí. V tomto materiálu je věnována pozornost informacím o poloze, vlastní stavbě a historii objektu. Tento materiál se snaží dle možností alespoň dílčím způsobem rekonstruovat v některých případech původní umělecké zařízení kaplí.

V případě, že máte nějaké vlastní zajímavé poznatky a informace k tomuto tématu, prosím kontaktujte nás prostřednictvím mailu : kultura@kasphory.cz

Kaple a kapličky jsou pamětí krajiny, na kterou bychom neměli zapomínat.

Pro www.pamatkykasphory.cz, zpracoval Radek Nakládal – MěKIS Kašperské Hory

 

Komentáře nejsou povoleny.